Vlk Fenris a had z Midgårdu jsou největší příšery, jaké se kdy vyskytly. Zpočátku byly malé, a tak se mohlo stát, že bohové hned nepoznali, jaké pro ně znamenají nebezpečí. Nevěděli, odkud přišly - náhle tu byly. V lese v Asgårdu. Objevil je Tyr, jak si spolu hrají.
Ragnarok II. Yduna a její jablka
Uprostřed svatého háje v Asgårdu byla též ovocná zahrada. V této zahradě stála jabloň, jejíž plody mohli jíst pouze bohové. Ti, kteří jedli jablka, si udrželi věčné zdraví a mládí, což byla vlastnost bohů. Bohové neměli zájem, aby i jiní, neřkuli veleobři, měli stejnou výhodu. Pak by se rovnali bohům.
Ragnarok III. Bohovia a obri
Byl jednou jeden svět, spravovaný několika vysoce postavenými bytostmi, jimž se říkalo ásové a jež lidé uctívali jako bohy. Ásové byli větší a silnější než lidé a měli tu vlastnost, že nikdy nezestárli, i když byli vlastně nesmírně staří. Tvrdili o sobě, že jsou na světě od jeho počátku, nebo že dokonce stvořili svět i lidi. Přirozené nikdo z lidí si nemohl vzpomenout, jak to vlastně bylo. Nezbývalo tedy než ásům důvěřovat, tedy věřit bohům.
Ragnarok I. Bohové války a bohové lásky
I když bohové nikdy nezestárli, nebyli všichni stejně staří. Nejstarším byl nejvyšší bůh Odin. Dokázal si vzpomenout na všechno, co se ve světě udalo, a věděl všechno, co se bude dít. Napil se z pramene moudrosti ještě dříve, než vyschl.
Vikingovia XVIII - Ragnarök - konečný osud bohov
Až dosud jsem vám vyprávěl o tom, co se seběhlo v minulosti – o tom, co se stalo před dávnými časy. Teď vám budu vyprávět o tom, co teprve nastane.
Vikingovia XVII. Lokiho posledné dni
Baldr byl mrtvý a bohové stále oplakávali jeho ztrátu. Byli smutní, venku neustále padal šedý déšť a na světě chyběla radost. Když se Loki vrátil z cesty do dalekých končin, ničeho nelitoval.
Vikingovia XVI - Baldrova smrť
Na světě není nic ani nikdo, kdo by neměl rád slunce. Dává nám teplo a život, rozpouští mrazivý sníh a led zimy, díky němu rostou rostliny a kvetou květiny. Přináší nám dlouhé letní večery, za nichž se nikdy nesetmí. Zachraňuje nás před krutými dny uprostřed zimy, kdy se temnota rozjasní jen na několik hodin a slunce je chladné a vzdálené jako bledé oko mrtvoly.
Vikingovia XV. Rybárska výprava Hymiho a Tóra
Bohové dorazili do rozlehlého sídla obra Ægiho pod mořem. „Jsme tady!“ zavolal Tór, který skupinu vedl. „Připrav nám hostinu!“ Ægi byl největší z mořských obrů. Jeho žena Rán chytala do svých sítí ty, kdo utonou v moři. Jeho devět dcer byly mořské vlny.
Vikingovia XIV. Príbeh Gerd a Freye
Frey, bratr bohyně Freyji, byl nejmocnější z Vanů. Byl hezký a ušlechtilý, válečník i milovník, ale něco mu v životě chybělo a on nevěděl, co by to mohlo být. Smrtelníci z Midgardu Freye uctívali. Tvrdili, že stvořil roční období. Díky Freyovi byla pole úrodná a z neživé půdy se rodil život. Lidé Freye uctívali a milovali ho, ale prázdné místo v něm jejich láska zaplnit nedokázala.
Vikingovia XIII. Jablká nesmrteľnosti
I tentokrát objevovali pusté hory na okraji Jötunheimu, domova obrů, tři poutníci: Tór, Loki a Höni. (Höni byl starý bůh, který daroval lidem rozum.) V těch horách se jídlo shánělo jen těžko a tři bohové měli stále větší hlad.
Vikingovia XII. Tórova cesta do zeme obrov III. záver
Putovali na východ Jötunheimem, tam, kde vychází slunce, po několik dní. Nejprve si mysleli, že před sebou vidí hrad běžné velikosti, který není příliš daleko; pustili se k němu, přidali do kroku, ale hrad se nezvětšoval, neměnil ani nepřibližoval. Jak plynul den, uvědomili si, jak velký a vzdálený je.
Vikingovia XI. Tórova cesta do zeme obrov I. - II.
Tjálfi a jeho sestra Röskva bydleli s otcem Egilem a s matkou na statku na okraji divočiny. Za statkem žili netvoři, obři a vlci a Tjálfi se s nimi častokrát střetl a musel utéct. Uměl běhat rychleji než kdokoli nebo cokoli na světě.
Vikingovia X. Básnická medovina
Napadlo vás někdy, odkud se vzaly básně? Odkud pocházejí písně, které zpíváme, a příběhy, jež vyprávíme? Kladete si někdy otázku, jak je možné, že některým lidem se zdají skvělé, moudré, nádherné sny, které snící dál předávají světu v básních, jež se zpívají a znovu vyprávějí stejně dlouho, jako slunce vychází a zapadá, stejně dlouho, jako měsíc ubývá a přibývá?
Vikingovia IX. Neobvyklá svadba bohyne Freyi
Tór, bůh hromu, nejmocnější ze všech Ásů, nejsilnější, nejstatečnější a nejhrdinnější v bitvě, ještě nebyl úplně vzhůru, ale už měl pocit, že něco není v pořádku. Natáhl ruku po svém kladivu, které měl vždycky na dosah, když spal.
Vikingovia VIII. Lokiho deti
Loki byl hezký, a věděl to. Lidé ho chtěli mít rádi a věřit mu, ale Loki byl přinejlepším nespolehlivý a sebestředný, přinejhorším potměšilý nebo krutý.
Vikingovia VII. Staviteľ
Jednou se Tór vypravil na východ bojovat s trolly. V Ásgardu byl bez něj větší klid, ale ne tak bezpečno. Došlo k tomu krátce poté, co Ásové a Vanové uzavřeli příměří, bohové se pořád ještě zařizovali a Ásgard nebyl chráněný.
Vikingovia VI. poklady bohov II.
V Ásgardu seděli na trůnech tři bohové, jednooký Ódin, Otec všech, hromovládný rudovousý Tór a krasavec Frey, bůh letní úrody. Měli rozhodovat, který předmět je nejkrásnější. Před nimi stál Loki a vedle něj tři téměř stejně vyhlížející synové Ívaldiho.
Vikingovia V. Poklady bohov I.
Tór měl za manželku překrásnou Sif. Pocházela z rodu Ásů. Tór ji miloval jednak kvůli ní samotné a jednak protože měla modré oči, bílou pleť, rudé rty a krásný úsměv, a miloval i její předlouhé vlasy, které měly barvu pole ječmene na konci léta.
Vikingovia IV. Mímiho hlava a Ódinovo oko
V Jötunheimu, kde žijí obři, je Mímiho studna. Vybublává z hlubin země a zásobuje vodou Yggdrasil, strom světa. Moudrý Mími, strážce paměti, zná mnohé věci. Jeho studna je moudrost, a když byl svět ještě mladý, Mími pil ze studny každé ráno. Naplnil svůj roh Gjallarhorn vodou a vyprázdnil ho.
Vikingovia III. Strom Yggdrasil a 9 svetov
Jasan Yggdrasil je mohutný, nejdokonalejší a nejkrásnější ze všech stromů: je také největší. Roste mezi devíti světy a navzájem je propojuje. Vrcholky jeho větví se pnou až nad nebesa. Jasan je tak velký, že jeho kořeny zasahují do tří světů, a bere si vláhu ze tří studní.