Celé bytí je zázrak. Keltové byli v neustálém vytržení z tohoto zázraku. Zázrakem, který se před jejich očima trvale opakoval, bylo rození dětí. Odkud přicházejí dětí? Dalším velkým zázrakem byla pro ně smrt. Kam odchází člověk? Keltové vnímali toto hluboké tajemství. My jsme na ono tajemství zapomněli, přestali jsme se divit a přemýšlet protože závěr, k němuž bychom dospěli, by byl příliš ohromující, okamžitě by ve svých propastných hlubinách utopil naše domýšlivé technologické velikášství a naši zhrzenou vědychtivost by proměnil ve spálenou zemi a pustinu.
