Vanové - uzavřená skupina bohů, zahrnující především božstva plodnosti a božstva ochranitelská. V jejich čele stál Njörd se svými dětmi-dvojčaty Freyem a Freyjou. Ve Snorriho Eddě (Jazyce básnickém, Skáldskaparmál) a dále v Sáze o Ynglinzich (Ynglinga saga) je zaznamenán průběh války mezi Ásy a Vany, prvotní konflikt, jehož výklad patří ke stěžejním otázkám severské mytologie.
Vítězství Ásů nad Vany lze chápat jako vítězství bohů nově příchozích kmenů nad božstvy autochtonních obyvatel severní Evropy, případně jako odezvu na konflikt ještě starší. Vanům jsou totiž velmi podobní védští Vásuové (Dobrotiví), ztělesňující přírodní síly a jevy. Ti mají všem, kdož je vzývají, zajistit hmotné statky, urovnávat nesváry a léčit určité nemoci. Rozdávat majetek mohl jak Njörd, tak i jeho syn Frey, který navíc rozhodoval o blahobytu lidí, a tím, že ovládal sluneční svit a déšť, ovlivňoval i úrodu.
Vanové ovládají magické praktiky zvané seid, jichž se mnozí báli. Válka mezi Ásy a Vany končí smírem a výměnou rukojmí. K Asům přicházejí hlavní vanští bohové - Njörd, Frey a Freyja (není v původním výčtu jmenována, až při charakteristice sve činnosti), vesměs spojení s kultem plodnosti, a k Vanům přicházeji Mimi a Höd. Tím byla završena symbióza obou skupin bohů. Vanové jsou trpěni, ale zřetelně na mnohem nižším stupni „božských hodnot“.
V Jazyce básnickém je popsán smír mezi oběma skupinami, který byl stvrzen tím, že obě strany naplivaly do soudku. Aby však mírové ujednání nepřišlo nazmar, vytvořili Ásové ze slin tvora - člověka jménem Kvasi. Vanové jsou vedle svých kladných aspektů popisováni i jako bohové bez morálních skrupulí, kteří uzavírali vzájemné svazky i mezi pokrevními příbuznými, zejména sestrami a bratry. Incest u nich nebyl ničím odsouzeníhodným. Sám Njörd měl za manželku svou sestru, Freyja měla poměr se svým dvojčetem Freyem, jak jí také vyčítá Loki v básni Lokiho svár (Lokasenna).