Perún II. Boh jara a jeho kríž

Bouři-li, pravi rčení často užívané, že blesky se křižuji. Z tohoto zjevu křižování dvou blesků povstalo znamení boha Peruna, ležatý kříž, který nejen pro pohanskou věrouku staro-slovanskou, ale též pro výtvarné uměni lidové v prvopočátcích má důležitost nezměrnou.

O křiž ten narazili mnozí badatelé, nevědouce, co by s nim počali. Než jeho původ je jasný, jako jeho zjev. Není druhého znameni, které by v bájeslovi tak často se vyskytovalo, jako kříž Perunův. V pověrách, čárách, věštění, všude se s nim setkáváme. To jest onen kříž, kterým znamenali se Slované při zablesknuti, kterým požehnávali zemřelé, a kterým pomazávali své stáje a obydlí, aby před zlými mocnostmi je ochránili. 


Při stavění májů Slovanů Lüneburských (vymřelých Polabanů) rovněž do vrcholku vsazován dřevěný kříž a na něm přiděláván železný kohout. Obvyklý vysoký strom na návsích jejich, měl ve vrcholku kříž za tim účelem, aby před uhozenim Perunovým chránil vlastnim jeho znamením. Malé křížky ode dávna zastrkovali Slované do rohů svých roli na ochranu před živelní pohromou, hlavně krupobitim. U Slovanů Karpatských podnes, buduji-li obydlí, položí nejprve kříž dřevěný, načež teprve se stavbou se počíná. Zvyk ten jest i u Litvínů, kteří před početím stavby dělají kříž, neb alespoň červeně ho namalují na místo, kam přijde práh.


Jako ochranného znamení užívalo se ho při hromničkách, které v kostelích věřícím na krk křížem se zavazuji, aby nemoce odháněly. Hromnička názvem zřejmě hlásá, že od hroma, t. j. Peruna, jméno jeji pochází. 


Z jara dělali předkové křížky z ratolestí, jež metali do studánek a potoků, a podle toho, zda pluly neb se potápěly, soudily o věcech příštích. Tyto křížky u Čechů to asi budou, o nichž Štítný píše: „Vezmúc jakús vieru činiec křížky, když pašije čtů". I muraňský statut z roku 1585 v článku 16. zakazuje slovenským farářům to pověrné s křižíkem toulání po ulicích a domích".


V uměni lidovém až na naše doby starý křížek zachován úplně věrně v národním vyšívání a to netoliko tvarem, nýbrž i barvou červenou, jež je s barvou světlobohů úplně shodnou.


Z ležatého kříže nejjednoduším složenim, buď v řadě vedle sebe řídčeji či hustěji, neb v řadách nad sebou, obdržíme výzdobky, počátky ornamentiky, na popelnicích se vyskytující.


Znamením kříže bleskového na zemi jsou křižovatky, zasvěcené též Perunovi. Rovněž tyto křižovatky ve věrouce mají význam hluboký. Nyní ovšem si vysvětlíme vztah jejich k pohřbům staroslovanským, majice v ruce klíč k záhadě, proč nádobky s popelem stavěny byly někdy na sloupy u cest a křižovatek, neboť tim odevzdáván popel zemřelého přímo Perunovi, jako vládci nad životem záhrobným.


Perun, bůh jara, a první zahřmění.


Činnost Perunova, jako boha jarního, nastávala Vesnou a jevila se prvním zahřměním. Jarním bleskem, jako dotknutim kouzelného proutku, probouzela se božstva, a příroda otvírala se k novému životu. Před hromovým rachotem jarniho Peruna prchali zlí duchové, zalézajíce do svých skrýší. Proto prvnímu zaburácení věnována zvláštní pozornost. 


Lid provázel je mnohými obřadnostmi. V Čechách ještě v předešlém století při prvém hřímáni padal kde kdo stál na zem a libal ji, potom vstal, v světnici stoly a na dvoře vůz zdvihal, z domu s napřaženou sekerou před vrata vybíhal a do země ji zaťav, tam ji ponechal a odcházel. A podnes ještě hýbají nádobami a polním nářadím na znamení, že je hrom od spánku zimního osvobozuje.


V životě napodobováno první zahřmění obrazným práskáním a spletáním pomlázek z proutků vrbových, neb vinovaček z proutků vínových. Zelený proutek je obrazem blesku jarotvorného jako práskáni je obrazem hřímáni. Tak jako hrom zlé duchy zapuzoval a vyháněl, tak i do práskání naděli se předkové, že zlé duchy zapuzuje. 


Vypráskati pomlázkou a práskati z jara je zvyk podnes hojně užívaný. Tim se zima s vládou zlých mocnosti vyhání a jaro se štěstím uvádí. V četných pověstech proutek rozjařuje vše, skály, zkamenělé lidi, zamrzlé potoky, řeky a jiné.


Prvním zahřměním přicházel Perun na pomoc hrdinnému slunci, jež od svého zrození o vánocích s nepřátelskými živly vede stálý boj a zápas, až na jaře je přemáhá a zemi osvobozuje.